Je pro mě samojed vhodné plemeno?
Je pro mě pes vhodné zvířátko?
To se dá samozřejmě těžko odhadnout. Jistě jako potenciální zájemce o štěňátko samojeda jste si o tomto plemeni spoustu nastudovali a na facebooku nasbírali cenné rady a zkušenosti od majitelů a nových i dlouholetých chovatelů samojedů.
Samojed je velmi chytrý pes a umí si vás získat. Potřebuje pohyb a budete mu muset přizpůsobit nejen svůj životní styl, ale i bydlení a kompletně vám obrátí život vzhůru nohama. Na druhou stranu, částečně nohama vzhůru, nešlápnete do bobku, ale rovnou se po něm svezete a dopadnete na zadek. V lepším případě mimo bobek. Pak se musíte na štěňátko usmát, protože bobek už je studený a pozdní hudrování už většinou k ničemu není, pokud jej nepřistihnete při činu.
Ano, štěňátko dokonce i čůrá a musíte ho trpělivě naučit venčit se venku a ze začátku chodit častěji, ale krátce ven. Ovšem netrávit s ním 24 hodin denně, protože jinak se objeví separační úzkost hned jakmile poprvé po mateřské "štěněcí" dovolené vyrazíte opět do práce.
Trpělivě jej učit aby miloval česání a nechtěl kartáč (nebo vás) sežrat ve chvíli, kdy jej vezmete do ruky. I přes pravidelné česání budou chlupy všude - ve vašem jídle, v jídle kolegy z práce, který jinak bydlí ve vedlejším městě, na oblečení, na spodním prádle (i na těle a jeho různých zákoutích), v autě, u sousedů, na gauči a ve vlasech to ještě nemusí být nutně vaše šediny, nejspíš to bude taky psí chlup. A samojedí dlouhý chlup v oku, to je teprve ten pravý zážitek, naučíte se totiž chirurgické přesnosti při jeho vytahování.
Koš na odpadky už nikdy nebude lehce přístupný v rožku kuchyně, zavřete ho do skříňky a jakmile si budete myslet, že se k němu štěně nedostane, naučí se skříňku otevírat a koš poputuje do skříně 1,5m nad zem, pak se k němu možná nedostane.
Ponožky nebudou mizet v pračce, ale v žaludku štěněte a vy s ním probdíte několik nocí, zatímco bude ponožka (někdy i bolestivě) procházet jeho zažívacím traktem, pak mu možná dovolíte i bobečkovat uprostřed obýváku, hlavně aby z něj už ta ponožka proboha vyšla. A to je ten lepší případ kdy víte, proč je psovi zle.
Pak je tady příklad kdy najdete ožužlaný balíček od jedu na krysy a nevíte, jestli už prázdný byl, nebo jej vyprázdnil pes. Pak si budete kreslit rovnice a vyslýchat celou rodinu abyste se dopátrali pravdy. Větší dilema (než Být či Nebýt) bude fakt, kdy budete váhat mezi cestou na veterinu s histerickou scénou, že on ten jed určitě sežral a teď umře. A nebo se dopátráte pravdy a uvědomíte si, že balíček byl prázdný již před tím, ale bylo to opravdu tak? Pak se objeví sliny u tlamy a na veterinu pojedete stejně. Sliny byly proto, že jste zrovna obědvali kuře a štěně na něj dostalo chuť a tak sliní, ale v panice půjde určitě o otravu. A tak mu zbytečně necháte vypumpovat žaludek.
Pozn. s ponožkou v bříšku je někdy taky potřeba jet na veterinu, může způsobit neprůchodnost střev.
Boty značky Lacoste poslouží lépe při přezubování na okusování, než žvýkací hračka za pár drobných. Jsou prostě dražší a kvalitnější a štěně to ví a chce pro sebe to nejlepší, vaše pohodlí bude pro něj až na... -5. (mínus pátém) místě.
Ve 4 měsících už štěňátko bude vše umět a začnete si zvykat na společný harmonický život a budete se chlubit po okolí, jak máte učenlivé miminko a jak už vše umí a zvládá. Do puberty. Pak vše zapomene a z malé, na oko poslušné piraně, se stane hluchý tyranosaurus, jehož výchova už takový med nebude. A všechny povely samozřejmě zapomene.
Okousané nohy stolů, židlí, gaučů a skříní už nemá cenu ani zmiňovat, s tím snad počítáte automaticky.
Vzdáte to a po pubertě (pozor, psi mají většinou puberty dvě, samojedí puberta však trvá do 7 let, někdy déle) se rozhodnete zrekonstruovat dům. Doporučuji jej prodat a koupit nový, vyjde to levněji.
Krmení, bobky, chlupy, venčení v dešti, vichřici i tornádu bude na denním pořádku. Mazlení, kopa lásky a konejšivá sněhově bílá srst (pokud se udržuje) vás přesvědčí o tom, že to vše stojí za to. Potom se vám samou láskou vyválí v posteli s parfémem mrtvé ryby abyste taky neodolatelně voněli.
Za dva roky vše absolvujete znovu, protože jeden samojed bude málo a tak mu pořídíte parťáka a proces se opakuje pouze s jediným rozdílem - rozumný, již vychovaný samojed přebírá chování štěněte, protože když může malý, může starší přece taky.
Následuje dvojitá dávka lásky a nakonec si okousané skříně necháte, protože to začnete považovat za umění. Pozor na návštěvy a jejich boty - pes nerozlišuje jestli žužlá vaše, nebo jejich.
Je pes vhodné zvířátko pro vás? :-)
Potkan taky smrdí, ale zavřete ho do klece a máte klid. Pes se klec úspěšně naučí otevírat a nebo hystericky štěkat a za to vám sousedi jistě poděkují.
Zajímavost: Za oceánem se již standardně mladým psům operativně odstraňují hlasivky. Já to považuji za týrání a v žádném případě s tím nesouhlasím.